SDH Dlouhá Třebová

  Dlouhá Třebová je od dávných dob samostatnou obcí s vlastní samosprávou, s protáhlým katastrálním územím, od něhož byl odvozen rozlišující přívlastek. Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Během dějinného vývoje procházela různými etapami. Údobím hospodářského rozkvětu, přerušovaným válkami a neúrodami, což obojí bylo spojeno se strádáním obyvatel. Nevyhnuly se jí ani epidemické choroby, migrační vlny i necitlivě nařízené politické zásahy a degradace.

Kdy a kým byla založena není prozatím objasněno. Za nejstarší písemné zmínky jsou považovány:

- zakládací listina cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi u Prahy, kterou vydal král Václav II dne 10.srpna 1292

- nadační listina ze dne 21.května 1304, v níž jsou vyjmenovány obce i městečka lanšpersko - lanškrounského panství a mezi nimi je uvedena obec Longa Tribouia (Dlouhá Třebová).

Původní obyvatelé se věnovali převážně zemědělství. Svědčí o tom zobrazení dvou zkřížených krojidel na staré obecní pečeti. V menších hospodářstvích, kde výnos z polního hospodaření k obživě rodiny nestačil, se rozvíjelo domácí tkalcovství. Domácí tkalci byli později přednostně přijímáni v nově vznikajících textilních továrnách. Po výstavbě železnice nacházeli zdejší lidé výhodnější uplatnění v různých profesích na železnici.

Katastrální výměra obce měří 1041 ha a průměrná nadmořská výška středu obce se udává 345 m, ale vrcholová partie západního lesnatého hřebenu dosahuje nadmořské výšky 541 m. V obci je 375 domů, v nichž žije trvale  1250 obyvatel. 

Údolím obce protéká řeka Třebovka a podélně ji rozděluje na dvě nestejně velké části. V době déletrvajících dešťů a za velkých vodních přívalů způsobuje tato malá říčka ničivé záplavy. Z vodopisného hlediska je zajímavé i to, že zalesněná místní část obce nazývaná „Kroužek“ leží nedaleko evropského rozvodí Severního a Černého moře.

Horopisně obec náleží k Ústecké brázdě, geologicky patří k rozsáhlé východočeské pánvi. Má jak úrodnější a rovinaté pozemky, poskytující příznivé podmínky pro pěstování rostlin, tak i silně svažité a kamenité půdy pro méně náročné plodiny a lesní kultury. Obecní region je floristicky bohatý a pestrý. Rozsáhlé lesy lemují obec po obou stranách a zaujímají podstatnou část půdního fondu.
Z mineralogického stanoviska se zde vyskytuje světlešedý písčitý slínovec (opuka), jehož těžba probíhala ve dvou lomech až do roku 1930.
Obec má výhodnou dopravní polohu. Od roku 1845 je protkána železniční tratí (původně Olomouc – Praha). Dílčí úsek Česká Třebová – Pardubice za pracovně přetíženého projektanta Karla Keislera doprojektoval mladý Jan Perner se svými spolupracovníky. Od roku 1922 má Dlouhá Třebová vlastní vlakovou zastávku povýšenou v roce 1944 na železniční stanici. Nedávno byl uvedený železniční tah nákladnou rekonstrukcí zmodernizován a stal se součástí transevropské magistrály. Při přestavbě byla trať směrově vyrovnána mostní konstrukcí o deseti polích tzv. estakádou dlouhou 417 metrů.

Pohled na 417 metrů dlouhou estakádu, v pozadí horní část obce

Z hlediska organizační struktury náleží od 1.ledna 2001 k Pardubickému kraji.
Dne 2.listopadu 1851 se v obci narodil Josef Bonaventura Hubálek, učitel a později ředitel Měšťanské školy v České Třebové, významný pracovník dobrovolné požární ochrany.
 Uvedenými stručnými informacemi ukončujeme představení obce s nezaměnitelnou siluetou kostela svatého Prokopa, se starodávnou rychtou, se základní a mateřskou školou, se samostatnou poštou  v budově Obecního úřadu a se Sborem dobrovolných hasičů, od jehož založení uplynulo 120 let.

 Pohled na kostel sv.Prokopa od jihovýchodu

Budova obecního úřadu

Budova víceúčelové haly a školy